|
|
Porovnání přístupu fyzioterapie s dalšími konzervativními přístupy v léčbě laterální epikondylitidy
Bušek, Kamil ; Kejhová, Eva (vedoucí práce) ; Kajzar, Jiří (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kamil Bušek Vedoucí práce: Ing. Eva Kejhová Název bakalářské práce: Porovnání přístupu fyzioterapie s dalšími konzervativními přístupy v léčbě laterální epikondylitidy Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním přístupu fyzioterapie s dalšími konzervativními možnostmi léčby laterální epikondylitidy u akutních i chronických stavů. Práce je zpracována rešeršní metodou a skládá se z části teoretické a speciální. Teoretická část se nejprve věnuje popisu anatomických struktur, kineziologii, biomechanice a vyšetření loketního kloubu jako celku. Další kapitoly jsou zaměřeny na problematiku laterální epikondylitidy, které popisují etiologii, klinický obraz akutní a chronické formy, diferenciální diagnostiku, vyšetření a léčbu, kde je kladen důraz především na konzervativní metody. Speciální část práce je sepsána na základě výsledků literární rešerše se zaměřením na vyhledání studií, které porovnávají léčbu chronické a akutní formy laterální epikondylitidy. V práci jsou popsané a porovnávané běžné fyzioterapeutické metody, jako jsou mobilizace, manipulace, excentrické a koncentrické cvičení nebo kinesiotaping, ale i často využívané fyzikální metody, jako jsou rázová vlna, laser nebo ultrazvuk. Ve srovnání nechybí ani léčba kortikosteroidy či novější přístupy typu...
|
|
|
Zhodnocení efektivity kryoterapie u mediálních a laterálních epikondylitid.
Huňáček, Ondřej ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Zhodnocení efektivity kryoterapie u mediálních a laterálních epikondylitid Cíle: Zjištění, zdali kombinace kryoterapie a manuální fyzioterapie statisticky významně ovlivňuje bolestivost a funkčnost loketního kloubu u laterálních a mediálních epikondylitid. Dále porovnání skupiny podstupující manuální fyzioterapeutickou léčbu s kryoterapií jakožto aditivní složkou rehabilitace se skupinou, jež podstupovala pouze manuální terapii. Metody: Sběr dat proběhl za užití standardizovaného dotazníku Patient-Rated Elbow Evaluation (PREE) s Vizuální analogovou škálou (VAS), skrze který byl probandy hodnocen vliv využitých postupů u kontrolní a experimentální skupiny na bolest a funkčnost loketního kloubu. Pro zjištění efektivity zkoumané intervence bylo využito porovnání dat dotazníků shromážděných před a po experimentu. K porovnání experimentální a kontrolní skupiny byly využity dosažené rozdíly zmíněných skupin. Pro statistickou analýzu bylo využito parametrických testů, neboť dle Shapiro-Wilk testů bylo přítomno normální rozdělení testovaných dat. V případě zjištění homogenity skupin a porovnání výsledků mezi skupinami byl využit dvouvýběrový t-test. V případě testování změny stavu před a po experimentu byl využit párový t-test. Všechny statistické testy byly vyhodnoceny při zvolené 5% hladině...
|
|
|
Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě
Rosenmüllerová, Lenka ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě Cíle práce Cílem diplomové práce je zjistit, jaký má vliv aplikace inhibičního kineziotapu na svalové napětí přetíženého m. extensor digitorum communis a na bolestivost oblasti laterálního epikondylu při laterální epikondylitidě. Metoda Práce je rozdělena na část teoretickou, která slouží jako podklad k šetření v druhé, empirické, části práce. Změna svalového napětí m. extensor digitorum communis po aplikaci kineziotapu bude zjišťována pomocí myotonometrie. Měření bude provedeno u 5 probandů před a po dvoudenní aplikaci kineziotapu. Zároveň bude pomocí dotazníku Numeric pain rating scale zjišťována změna bolestivosti před a po aplikaci kineziotapu a tím závislost bolestivosti na změně svalového napětí. Výsledky Měření myotonometrem po dvoudenní aplikaci kineziotapu ukázalo snížení svalového napětí m. extensor digitorum communis u 4 z 5 testovaných osob. U všech probandů došlo ke snížení pocitů bolestivosti v oblasti laterálního epikondylu. Klíčová slova laterální epikondylitida, tenisový loket, svalové napětí, kineziotaping, myotonometr
|
|
|
Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě
Rosenmüllerová, Lenka ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce Objektivizace využití kineziotapingu k ovlivnění svalového napětí při epikondylitidě Cíle práce Cílem diplomové práce je zjistit, jaký má vliv aplikace inhibičního kineziotapu na svalové napětí přetíženého m. extensor digitorum communis a na bolestivost oblasti laterálního epikondylu při laterální epikondylitidě. Metoda Práce je rozdělena na část teoretickou, která slouží jako podklad k šetření v druhé, empirické, části práce. Změna svalového napětí m. extensor digitorum communis po aplikaci kineziotapu bude zjišťována pomocí myotonometrie. Měření bude provedeno u 5 probandů před a po dvoudenní aplikaci kineziotapu. Zároveň bude pomocí dotazníku Numeric pain rating scale zjišťována změna bolestivosti před a po aplikaci kineziotapu a tím závislost bolestivosti na změně svalového napětí. Výsledky Měření myotonometrem po dvoudenní aplikaci kineziotapu ukázalo snížení svalového napětí m. extensor digitorum communis u 4 z 5 testovaných osob. U všech probandů došlo ke snížení pocitů bolestivosti v oblasti laterálního epikondylu. Klíčová slova laterální epikondylitida, tenisový loket, svalové napětí, kineziotaping, myotonometr
|
|
|
Vliv fyzioterapie při léčbě syndromu tenisového lokte
MARHOUN, Ondřej
Syndrom tenisového lokte, jinak také nazývaný jako laterální epikondylitida je onemocněním, postihující oblast nazývanou enthesis. Enthesis je přechod mezi kostí a šlachou, která se na kost upíná, za účelem přenesení mechanické energie vyprodukované svalem za vzniku pohybu. V současné době postihuje toto onemocnění 1-3% populace (Dungl, 2005; Goguin, Rush, 2003; Johnson, 2007). Laterální epikondylitida se může vyskytovat ve dvou stádiích. Akutní stádium vzniká nejčastěji náhle po předešlém přetížení. Naopak chronické stádium nastává při dlouhodobém přetěžování, vlivem kterého se mohou tvořit strukturální změny. V 75% bývá přetěžováním narušena šlacha m. extensor carpi radialis brevis. Až v 90% případů positivně působí aplikovaná terapie nasazená v akutním stádiu. Proto je pro ustoupení obtíží důležité včasné zahájení léčby (Dungl, 2005). Je mnoho možností vzniku syndromu tenisového lokte. Nejčastější exogenní příčinou je přetěžování daných svalů. Podle Véleho (2007) se jedná hlavně o inkoordinaci svalů vykonávajících daný pohyb. Na základě svalové inkoordinace dochází ke vzniku patologií, vedoucích k bolestivosti v oblasti enthesis. Vlivem přetěžování extenzorů zápěstí dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku svalem. Daná šlacha, nejčastěji šlacha svalu m. extenzor carpi radialis brevis, poté nemá dostatečný přísun kyslíku, v důsledku čehož nemůže plně vykonávat svoji úlohu. Dochází ke zkracování vazivových obalů a vzniku ztuhlých svalových snopců. Uvnitř snopců se mohou vytvářet svalové uzlíky neboli trigger points (část svalových vláken v permanentním hypertonu. Ty jsou pravděpodobně způsobeny poruchou na nervosvalové ploténce, ze které se vyplavuje acetylcholin, zodpovědný za neustálou kontrakci daných vláken. Ztuhlé svalové snopce poté zapříčiňují zvýšený tah v oblasti úponových částí daného svalu. Následkem toho se tvoří v oblasti enthesis drobná mikrotraumata struktur šlachy, kalcifikované i nekalcifikované chrupavky a periostu, které jsou navzájem propleteny. Mikrotraumata způsobují nociceptivní dráždění, které u daného jedince vyvolává bolest (Faltus, 2010; Jarošová, 2010, Kolář, 2009). Cílem této práce je zmapovat možnosti léčby syndromu tenisového lokte a zjistit, zda fyzioterapie ve formě kinezioterapie a aplikace kineziotapingu má pozitivní vliv při léčbě syndromu tenisového lokte. Za tímto účelem byla vytvořena skupina specifických cviků. Pro uskutečnění praktické části bakalářské práce byli zkoumáni pomocí kvalitativního výzkumu tři probandi. Každý z nich dostal skupinu specifických cviků, kterou si po edukaci cvičil doma sám 1x denně po dobu cca 5 týdnů. Navíc každý proband docházel celkem na 7 sezení, při kterých jsme se zaměřovali na syndrom tenisového lokte a na přidružené problémy. V jednom případě se jednalo o akutní syndrom tenisového lokte, vzniklý na základě stereotypně se opakujících pohybů zápěstí, které musel proband z důvodu své ?montážnické? práce vykonávat. Ve dvou dalších případech se jednalo o chronická stádia laterální entezopatie, která byla způsobena každodenním přetěžováním extenzorů zápěstí prací na počítači. Ani jeden z probandů nedokázal cíleně při své práci využívat pouze ty svaly, které by zajišťovaly ergonomický pohyb. Ke svalům určeným pro daný pohyb jejich tělo přibíralo další pomocné svaly, které měly být v daný okamžik relaxovány. Tímto způsobem se vytvářela dlouhodobě patologická posturální zajištění pohybu a patologický motorický stereotyp. Následkem čehož mohlo být způsobeno, že u všech léčených probandů se vyskytovaly bolesti krční páteře, zkrácené horní trapézové a prsní svaly, dysfunkce hlubokého stabilizačního systému páteře (insuficience bránice), oslabené mezilopatkové svaly a další.
|
host ::
RSS.